Galerie autorů
Vyšlo v časopise:
Kardiol Rev Int Med 2009, 11(3): 152-154
prof. MUDr. Jindřiška Perušičová, DrSc.
Absolvovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Atestaci I. stupně z vnitřního lékařství složila v roce 1976, atestaci II. stupně z vnitřního lékařství v roce 1981. Atestaci z diabetologie složila v roce 1996. Od roku 1981 pracovala na interním oddělení fakultní polikliniky 1. LF UK Praha, napřed jako krajská ordinářka pro diabetologii v Praze, od roku 1990 pak jako odborná asistentka 1. LF UK v Praze. Od roku 1998 působila jako docentka/profesorka a vedoucí ambulantního úseku na 3. interní klinice fakultní polikliniky a jako vedoucí Diabetologického centra VFN. Od roku 2005 pracuje v FN Motol a působí na 2. LF UK. Hodnost kandidátky lékařských věd obhájila v roce 1988. Habilitovala v roce 1994 a byla jmenována docentkou pro obor vnitřního lékařství. Vědecká hodnost doktorky lékařských věd jí byla udělena v roce 2001. V roce 2003 byla jmenována profesorkou pro obor vnitřního lékařství. Je členkou odborné společnosti diabetologické a internistické při ČLS JEP, členkou výboru České diabetologické společnosti. Je členkou redakčních rad časopisů DMEV, Interní medicína pro praxi, Postgraduální medicína. Je autorkou nebo spoluautorkou 74 odborných publikací. Byla editorkou 9 dílů knižní publikační řady Trendy soudobé diabetologie a poté knižní řady Diabetologie 2005–2008 a editorkou dalších 6 monografií, včetně autorství kapitol v těchto knižních publikacích.
prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., FESC
Promovala na LF UK v Plzni (1979). Po promoci pracovala 5 let v plicní léčebně na Janově, poté na II. interní klinice LF UK a FN v Plzni: nejprve jako odborná asistentka (1985–1989), dále jako vedoucí lékařka 3. lůžkového oddělení (1989–2004) a nato jako vedoucí Centra preventivní kardiologie a zástupce přednosty pro výuku (2001–doposud). Získala atestaci I. stupně (1982) a II. stupně (1988) v oboru vnitřní lékařství a specializační atestaci v oboru kardiologie (2005). Obhájila kandidátskou dizertační práci Longitudinální primárně preventivní studie ischemické choroby srdeční u mužů středního věku v průmyslové populaci a poté doktorskou dizertační práci Úloha metabolického syndromu a mírné hyperhomocysteinémie pro koncepci prevence aterosklerózy a ICHS a byly jí uděleny vědecké hodnosti CSc. (1990) a DrSc. (2004). Habilitovala se prací Epidemiologie a kontrola arteriální hypertenze v populaci (1992). Byla jmenována profesorkou v oboru vnitřní lékařství (2004). Je autorkou více než 400 přednášek na domácích a zahraničních fórech, 190 recenzovaných publikací, je autorkou a spoluautorkou 8 monografií. Byla dlouholetou předsedkyní výboru Pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS, nyní pracuje ve výboru České kardiologické společnosti, České společnosti pro hypertenzi a České společnosti pro aterosklerózu. Je členkou European Society of Hypertension a European Association of Preventive Cardiology and Rehabilitation. Byla oceněna Reinišovou cenou za publikaci pro rok 1995, získala titul Fellow of the European Society of Cardiology a Diploma of Clinical hypertension. Působila či působí v redakčních radách European Heart Journal (1999–2003), Farmakoterapie (od 2004), Vnitřní lékařství (od 2005), Cor et Vasa (od 2008) a Kardiologická Revue (od 2008).
prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., FESC, FACC
V roce 1971 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Karlovy Univerzity v Praze. Atestaci I. stupně z vnitřního lékařství složil v roce 1976, atestaci II. stupně v roce 1982. V roce1986 pak složil atestaci z kardiologie. V roce 1982 obhájil kandidátskou dizertační práci. Habilitoval v roce 1991 na II. interní klinice 1. LF UK. V roce 1997 obhájil doktorskou dizertační a v roce 1999 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní nemoci. V letech 1971–1974 pracoval jako sekundární lékař interního oddělení v Roudnici nad Labem. V letech 1974–1976 byl lékařem interního oddělení Na Slupi v Praze 2. Od roku 1976 do roku 1979 působil jako vědecký aspirant na Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. V letech 1979–1980 absolvoval jako Research fellow stáž na University Edinburgh, Dept. Cardiology. Od roku 1980 do roku 1987 byl vědeckým pracovníkem na Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. V letech 1987–1999 pracoval na II. interní klinice 1. LF UK jako vědecký pracovník, odborný asistent a od roku 1991 jako docent vnitřního lékařství. V letech 1999–2004 působil jako vedoucí lékař Oddělení invazivní kardiologie, Kardiocentra dospělých a Divize Kardiologie Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol. O roku 2002 je školitel pro funkční licenci F 009 Diagnostická invazivní kardiologie a F 010 Intervenční kardiologie. Od roku 2004 je přednostou 1. Interní kliniky LF UK a FN Hradec Králové, od roku 2006 je vedoucím lékařem Kardiocentra FN HK a také vedoucím lékařem subkatedry kardiologie. Je autorem více než 300 prací v českých i zahraničních časopisech, pěti monografií, pěti kapitol v monografiích, spoluautorem dvou skript a dvou vydání učebnice Vnitřní lékařství (část Kardiologie, odměněno cenou rektora UK) a dvou vydání učebnice Kardiologie pro sestry na jednotkách intenzivní péče. Je také spoluautorem knihy Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. Je šéfredaktorem časopisu Intervenční a akutní kardiologie. Prof. Vojáček je členem České kardiologické společnosti (1995–1999, 2002–2005, 2005–2008 člen výboru, 1995–2003 po tři funkční období předseda PS Intervenční kardiologie ČKS). V roce 1999 byl členemem výboru PS Akutní kardiologie ČKS, v roce 2005 předsedou výboru PS Akutní kardiologie ČKS. V roce 1990 byl jmenován Founding Member do International Society for Holter Monitoring, v roce 1995 do Working Group Interventional Cardiology, European Society of Cardiology. Od roku 1996 je Fellow of the European Society of Cardiology, od roku 2002 Fellow of the American College of Cardiology.
prof. MUDr. Vladimír Staněk, CSc., FESC
Promoval na 1. LF UK v Praze v roce 1958. Po promoci pracoval 6 let na interních odděleních v Čáslavi a Nymburce. V roce 1964 nastoupil do Ústavu pro choroby oběhu krevního v Praze (dnešní Klinika kardiologie IKEM). Pracoval nejprve v katetrizační laboratoři, odkud odchází v roce 1968 jako Research Fellow na stipendijní místo do anglického Birminghamu. Po návratu v roce 1970 pracuje později na koronární jednotce, kde zastával v letech 1978–1989 funkci vedoucího lékaře. Od roku 1989 do roku 2001 pracoval jako přednosta kliniky kardiolologie IKEM. Titul docenta získal v roce 1988, titul profesora v roce 1998. V letech 1990–1995 byl předsedou České kardiologické společnosti. Do roku 2008 byl vedoucím redaktorem časopisu České kardiologické společnosti Cor et Vasa. Je autorem více než 300 odborných publikací. V současnosti pracuje na Klinice kardiologie IKEM a od roku 1994 zastává funkci vedoucího subkatedry kardiologie IPVZ.
prof. MUDr. Lubomír Elbl, CSc.
Promoval na LF MU (dříve UJEP) v Brně v roce 1981. Složil atestaci 1. stupně z vnitřního lékařství (1985) a specializační atestaci z kardiologie (1989). Obhájil kandidátskou dizertační práci na téma Echokardiografické sledování funkce levé komory srdeční u nemocných s hypertenzí v roce 1992 a byla mu udělena vědecká hodnost CSc. (1993). V roce 1998 se habilitoval na MU prací Poškození srdečního svalu léčbou antracykliny a v roce 2007 byl na téže univerzitě jmenován profesorem vnitřního lékařství. Od roku 1982 s krátkými přestávkami, kdy působil na řadě kardiologických pracovišť v rámci postgraduálního vzdělávání, pracoval ve FN Brno v Bohunicích jako kardiolog na Oddělení funkční diagnostiky, od roku 2006 na Interní kardiologické klinice v pozici zástupce přednosty pro vědu a výzkum. Od roku 1993 je v těsném pracovním kontaktu s brněnskými onkologickými pracovišti stran programu kardiotoxicity protinádorové léčby. Jeho hlavním odborným zájmem je neinvazivní kardiologie, především echokardiografie. Je členem Evropské kardiologické společnosti, Evropské asociace pro echokardiografii, členem České kardiologické společnosti a jejích pracovních skupin: echokardiografie, srdeční selhání, kardiovaskulární rehabilitace. Opakovaně pracoval ve výborech PS Echokardiografie a Kardiovaskulární rehabilitace. Od roku 2008 je předsedou výboru PS Echokardiografie. Za svoji dosavadní školskou a vědeckou kariéru přednesl více než 200 přednášek na našich a zahraničních sympoziích, je autorem či spoluautorem pěti monografií a 12 pedagogických publikací. Publikoval jako první autor či spoluautor na 104 vědeckých prací, z toho 16 v zahraničních časopisech s IF. Pracoval na šesti grantových projektech a řídil dva výzkumné záměry. Od roku 2008 působí jako praktický kardiolog v privátní praxi a jako externí spolupracovník a profesor vnitřního lékařství na Interní hematoonkologické klinice LF MU Brno.
prof. MUDr. Jaroslav Šimon, DrSc., FESC
Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1949–1955). Titul DrSc. získal v roce 1985. Emeritním Fellow ESC byl jmenován v roce 1991. V letech 1990–1996 byl přednostou II. interní kliniky LF UK v Plzni. Profesorem byl jmenován roku 1990. Je čestným členem ČKS, ČSH a ČSAT. Podílel se na více než 350 publikacích v odborném tisku, přednesl několik set přednášek na odborných fórech. Je autorem nebo spoluautorem 7 monografií. Ve své vědecké činnosti se zabýval problematikou genetiky a epidemiologie hypertenze a ischemické choroby srdeční a preventivní kardiologií, intervencí rizikových faktorů. Nejvýznamnější vědecká a publikační činnost v posledních 15 letech se týkala studií EUROASPIRE I, II, III, na nichž se podílel jako člen Steering Committee, a hlavní řešitel v ČR. Dosud působí jako pedagog na Lékařské fakultě v Plzni a podílí se na řešení grantových výzkumných projektů na II. interní klinice v Plzni.
prof. MUDr. Václav Monhart, CSc.
Po promoci na LF UK a Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové v roce 1965 a následném dvouletém postgraduálním školení v Ústřední vojenské nemocnice v Praze pracoval pět roků v ambulantním vojskovém zdravotnickém zařízení. Roku 1973 nastoupil na III. interní oddělení Ústřední vojenské nemocnice, kde v letech 1985–2003 zastával funkci primáře. Získal atestace z vnitřního lékařství I. a II. stupně (1969, 1976) a nefrologie (1992). Roku 1981 obhájil kandidátskou dizertační práci s tematikou hemoperfuzní léčby experimentálních intoxikací psychofarmaky. V roce 1988 byl jmenován docentem a v roce 1994 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní lékařství. Roku 2001 získal osvědčení „European Hypertension Specialist“. Od roku 2004 působí na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN v Praze. V klinické oblasti se věnuje problematice onemocnění ledvin a hypertenze. Je autorem čtyř monografií a autorem nebo spoluautorem kapitol v 15 monografiích. V odborných časopisech publikoval přes 200 sdělení. Za publikační činnost by oceněn Cenou Čs. nefrologické společnosti (1984 a 1994), Premií Čs. literárního fondu, sekce pro vědeckou a odbornou literaturu (1987 a 1998), a Cenou Jana Broda (2004). Je členem výboru a čestným členem České společnosti pro hypertenzi, členem výboru a čestným členem České nefrologické společnosti a členem České internistické společnosti. Členství v zahraničních společnostech – European Society of Hypertensiology, International Society of Nephrology, European dialysis and Transplant Association – ERA a New York Academy of Science. Je předsedou redakční rady časopisu Postgraduální medicína a členem redakční rady časopisů Aktuality v nefrologii a New EU Magazine of Medicine.
prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN
Absolvoval v roce 1982 Fakultu všeobecného lékařství (nyní 1. lékařská fakulta) Univerzity Karlovy v Praze. Atestace I. a II. stupně z vnitřního lékařství složil v letech 1985 a 1989, atestaci z nefrologie v roce 1992. Dizertační práci na téma renální abnormality u jaterní cirhózy složil a titul CSc. získal v roce 1991, titul DrSc. za práci na téma cytokiny u glomerulonefritidy v roce 1997. Habilitoval se v roce 1994, profesorem v oboru vnitřní lékařství byl jmenován v roce 1999. V letech 1982–2003 pracoval na I. interní klinice 1. LF UK a VFN, od roku 2003 dosud působí jako přednosta na Klinice nefrologie 1. LF UK a VFN. Je autorem nebo spoluautorem 229 publikací dle PubMed, cca 1 000 citací dle SCI a několika monografií. Je členem Mezinárodní a Americké nefrologické společnosti, Evropské renální asociace (člen Scientific Advisory Board), Mezinárodní společnosti pro očisťování krve (člen výboru). V letech 1999–2004 byl předsedou České nefrologické společnosti. Je šéfredaktorem Kidney na Blood Pressure Research (Karger, Basilej), Subject Editor of Nephrology, Dialysis, Transplantation (Oxford University Press), členem redakční rady Blood Purification (Karger, Basilej), šéfredaktorem časopisů Postgraduální nefrologie, Pokroky v oboru nefrologie a členem redakčních rad časopisů Remedia, Aktuality v nefrologii a Interní medicina pro praxi.
MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Promoval v roce 1991. Od roku 1991 do roku 2008 pracoval ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, postupně jako sekundární lékař 1. interní kliniky a od roku 2001 na III. interní – kardiologické klinice FN KV a 3. LF UK Praha. Od roku 1995 je odborným asistentem v oboru vnitřní lékařství 3. LF UK. V letech 2004 až 2008 působil jako primář I. interní kliniky FN KV. Od 1. 3. 2008 do 28. 2. 2009 pracoval jako Medical Advisor ve společnosti Astra Zeneca, s.r.o. Atestace I. a II. stupně z interního lékařství složil v letech 1994 a 2004. Atestace z kardiologie složil v roce 1999. V roce 2008 obhájil dizertační práci a závěrečný projekt na Pražské mezinárodní manažerské škole při VŠE. V současné době, od 1. 3. 2009, pracuje na Kardiologickém oddělení Nemocnice Na Homolce. Jeho hlavním zaměřením je epidemiologie a prevence kardiovaskulárních onemocnění a akutní a chronické srdeční selhání. Je prvním autorem 10 původních vědeckých prací v domácím i zahraničním tisku, autorem 20 přehledových článků, spoluřešitelem tří zahraničních a tří domácích grantových projektů a dvou výzkumných záměrů.
Štítky
Dětská kardiologie Interní lékařství Kardiochirurgie KardiologieČlánek vyšel v časopise
Kardiologická revue – Interní medicína
2009 Číslo 3
Nejčtenější v tomto čísle
- Změny počasí a naše srdce
- Holterova monitorace EKG
- Současné názory na roli mírné hyperhomocysteinemie jako rizikového faktoru kardiovaskulárních chorob
- Kyselina močová a kardiorenální riziko