K životnímu jubileu prof. MUDr. Jindřicha Špinara, CSc., FESC

Milý Jindřichu,

je to k nevíře, ale už i Ty ses dožil věku, v němž byl dříve jeho nositel oslovován slovutný kmete! Dnes ale, a Ty tomu plně odpovídáš, je to věk mladistvý, věk malin nezralých – vím, o čem hovořím! Tvé četné sportovní aktivity plně potvrzují, že kmetský věk v Tvém případě není stářím, ale snad spíše pozdním mládím. Od počátků naší známosti, kdy jsi jako medik „fiškusoval“ u prof. Dvořáka a začal svou odbornou kariéru ve SVOČ, jsme spolu prožili mnohé. Nejen přes deset let společného života na malém inspekčním pokoji II. interní kliniky u sv. Anny, ale hlavně spoustu nepředstavitelných odborných i rodinných cest a příhod, které by stačily i na jednu nemalou knížku. Možná, až budeme oba v důchodu, tyto společné zážitky sepíšeme. A tak teď sedím u počítače a vzpomínám na mnohé naše disputace o životě, medicíně, politice a dalších věcech.

Nejprve musím přiblížit našim kolegyním a kolegům několik dat z Tvého profesního života: prof. Jindřich Špinar se narodil 25. června 1960, promoval v roce 1985 s vyznamenáním na Lékařské fakultě MU (tehdy UJEP) a byl přijat u ministra školství jako nejlepší student LF. Na II. interní klinice FN na Pekařské se už jako medik v rámci SVOČ zapojil spolu se svojí budoucí manželkou Lenkou Pliczkovou do studentské vědecké činnosti ve skupině prof. Dvořáka a tam se oba zamilovali nejen do sebe, ale také do kardiologie a vědecké práce. Zde společně získali v letech 1982–1985 opakovaně 1. místo ve fakultním kole, 1. místo v celostátním kole a 1. místo v mezinárodním kole studentské vědecké činnosti.

Po promoci nastoupil jako sekundární lékař na interní odd. v Ivančicích, po základní vojenské službě začal od roku 1987 pracovat na II. interní klinice FN u sv. Anny v Brně. Postupně zvyšoval svoji kvalifikaci jak odbornou, tak akademickou: atestace I. a II. stupně z vnitřního lékařství úspěšně složil v letech 1988 a 2003 a kardiologickou atestaci v roce 1993. Dizertační práci a titul CSc. obhájil v roce 1995 a úspěšně habilitoval v roce 1997 s prací „RTG vyšetření u srdečního selhání“, v níž vytvořil originální klasifikaci rentgenových stupňů srdečního selhání. Profesorem vnitřního lékařství na MU byl jmenován v roce 2002.

V roce 1988 začal pracovat na jednotce intenzivní péče s kardiologickým zaměřením a jedny z jeho prvních lékařských vědeckých prací se věnovaly infuzní léčbě: „Praktické užití infuzních pump“ a „Je možno přesně dávkovat pomocí infuzních setů“. Zde začalo také naše společné přátelství, které šlo ruku v ruce s přednáškovou a publikační činností. Jen pro zajímavost: na II. interní klinice jsme společně publikovali osm odborných knižních publikací věnovaných kardiovaskulární problematice.

V roce 2003 vyhrál prof. Špinar konkurz na místo přednosty Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno a stal se zároveň proděkanem pro postgraduální studium na LF MU. Prof. Špinar má na svém kontě více než 500 přednášek na našem i světovém kardiologickém fóru a více než 400 publikací. V PubMedu má 103 citací svých článků. Je autorem či spoluautorem deseti knih, z nichž jedna – „Ischemická choroba srdeční“ získala 2. místo České internistické společnosti za knižní publikaci 2003/2004. Prof. Špinar je hlavním řešitelem několika grantů, včetně mezinárodních – jedním z posledních, velmi úspěšně probíhajícím je registr AHEAD, týkající se akutního srdečního selhání. Dále byl prof. Špinar organizátorem řady celostátních i mezinárodních kardiologických sjezdů, v roce 2009 byl předsedou organizačního výboru výročního sjezdu ČKS, v němž je místopředsedou. Je také vědeckým sekretářem České společnosti pro hypertenzi a místopředsedou České internistické společnosti. Dlouhodobě byl členem výboru Alpe Adria konferencí, které byly pořádány pro mladé kardiology ze střední Evropy. Asi největším oceněním jeho odborné práce je zastoupení v TIMI skupině, v jejímž čele stojí prof. Eugene Braunwald. Prof. Špinar je národním koordinátorem všech studií, které jsou touto skupinou organizovány a probíhají v ČR. Co dodat na závěr odborné části – prof. Špinar je nejen úspěšným českým kardiologem, ale také známým odborníkem v Evropě i za velkou louží. Je oblíbeným profesorem, přednostou kliniky a školitelem studentů pre- a postgraduálního studia na LF MU.

A nyní, milý Jindřichu, několik osobních postřehů z našeho kamarádství a přátelství. Osobně jsem Tě poznal jako medika v polovině 80. let na II. interní klinice ve FN u sv. Anny. Poté co jsi nastoupil na kliniku jako sekundární lékař a stal se mým spolupracovníkem na JIP 65, jsme začali společnou odbornou spolupráci a také rodinné přátelství. Musím zde říci, že Ty jsi byl vždy aktivním a inovativním spolupracovníkem, který přicházel s novými nápady pro naši společnou práci. Z mnoha projektů vzpomenu jeden o hypotenzi po první dávce inhibitorů ACE, který jsme publikovali v Europ J Heart Failure a jenž byl opakovaně citován v prestižních kardiologických časopisech. Nelze nevzpomenout naše rodinné přátelství strávené nejen společnými dovolenými s našimi manželkami Lenkami i dětmi.

Tak Ti, mladý kamaráde a příteli, přeji vše nejlepší, hlavně zdraví a štěstí, obojí musí jít ruku v ruce. To znamená, aby ses zdravý dostal na svou chalupu, kde budeš ještě dlouho hrát svůj oblíbený volejbal či tenis s manželkou Leničkou, a štěstí, aby ses při tom nezranil. Abys byl spokojený s úspěchy své ženy Lenky, přední profesorky české kardiologie, i své dcery, která kráčí ve šlépějích svých rodičů, zatím jako úspěšná studentka medicíny. Také aby ses vždy v pořádku vrátil z cest po světě, protože cestování je dalším Tvým velkým koníčkem.

A speciálně Ti přeji, kromě pohody, kterou kolem sebe šíříš, abys byl stále skvělým kardiologem i učitelem a naše přátelství a spolupráce nejen na odborném poli byly nadále tak pevné jako doposud.

„To remain young while growing old is the highest blessing.“

Tvůj přítel a, jak sám říkáš, starší bratr Jiří

prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC
I. interní kardioangiologická klinika LF MU
u sv. Anny v Brně
jiri.vitovec@fnusa.cz